PX: 1,245 bodů (+0,8 % d/d); objem: 373 mil. Kč
 
Komentář k trhu
Pražská burza měřeno indexem PX přidala 0,8 % d/d a následovala tak vývoj ve zbytku Evropy. V zelených číslech zakončily téměř všechny tituly. Největším tahounem vzhůru byl ČEZ (818 Kč, +1,7 % d/d), kde došlo v Senátu ke schválení jak stropů na ceny elektřiny pro výrobce, tak k tzv. dani z mimořádných zisků. Nicméně s tímto postupem trh již počítá. Rovněž Komerční banka (+0,8 % na 730,5 Kč) a Erste Group (+0,7 % na 724,2 Kč) se ve včerejší seanci vybraly severním směrem a pomohly indexu k zelenému výsledku i přes další postup ve schvalování zmíněné daně z tzv. mimořádných zisků, která se týká i vybraných bank. Celkově se jednalo o objemově relativně slabší obchodní den s 0,37 mld. Kč oproti průměru 0,68 mld. Kč. Důvodem pro globálně slabší aktivitu byl svátek v USA, který ovlivní i dnešní obchodování, kdy je v USA trh otevřen jen v dopoledních hodinách. 
 
ČEZ: Neutrální (Milan Lávička) 
Senát schválil daňový balíček, který mimo jiné zavádí takzvanou daň z mimořádných zisků pro banky, energetické, petrolejářské či těžební společnosti. Sazba daně bude ve výši 60 % (jako přirážka ke standardní 19% dani z příjmů) na následující 3 roky (2023-2025) a bude se týkat zisku, který jen nad průměrem z let 2018–2021, zvýšeným o 20 %. Senát zároveň schválil novelu energetického zákona, který upravuje stropy na prodej elektřiny z jednotlivých zdrojů. Společnosti by měly odvádět 90 % rozdílu mezi stanoveným stropem a cenou, za kterou elektřinu prodají na trhu. Výše stropu pak je stanovena na 70 EUR/MWh pro jádro, 230, respektive 170 EUR pro hnědouhelné elektrárny podle instalovaného výkonu a od 100 do 240 EUR pro různé druhy obnovitelných zdrojů a výroby z biomasy. Stropy by měly platit od 1. prosince tohoto roku do konce roku příštího. Oba zákony ještě musí podepsat prezident.
S přihlédnutím na mix výrobních zdrojů ČEZu a zmíněných cenových stropů nám vychází průměrná „zastropovaná“ cena kolem 135 EUR za MWh, která bude ještě zvýšena o 10 % z rozdílu mezi tržní a zastropovanou cenou. Očekáváme v tomto roce průměrnou realizovanou cenu ČEZu okolo 110 EUR/MWh a v příštím roce (bez zastropování) v rozmezí 160–170 EUR/MWh. Konkrétní způsob implementace by měl být určen vládním nařízením, které doposud není k dispozici. Vzhledem k tomu, že není možné určit, za kolik ČEZ prodal konkrétní vyrobenou elektřinu, bude zřejmě muset implementace zákona pracovat s nějakou formou průměrů, a ČEZ by tak platil zřejmě pouze z výroby v jaderných elektrárnách, kde je strop nižší než průměrná realizovaná cena. V kombinaci s daní z mimořádných zisků pak samotné nastavení stropů nemá pro ČEZ až tak zásadní význam, jelikož čím méně odvede z těchto stropů, tím více naopak odvede na mimořádné dani. Management v rámci konferenčního hovoru k výsledkům za 3Q uvedl, že očekává v příštím roce souhrnný dopad stropů a daně z mimořádných zisků v řádu vysokých desítek miliard Kč. Podle našich odhadů by dopad obou opatření mohl být okolo 2 mld. Kč v tomto roce (zastropování cen v prosinci) a kolem 90 mld. v roce příštím. Celkově přijatá regulace (cenové stropy + daň z mimořádných zisků) jde podle našeho názoru daleko za rámec schválený Evropskou komisí, v mnoha bodech je přímo v rozporu s tímto nařízením a je velmi pravděpodobné, že se po jejím konečném schválení objeví žaloby a soudní spory ať už ze strany investorů, nebo přímo některých zasažených společností. Trh podle našeho názoru se schválením ve stávající podobě počítal.
 
Kofola: Neutrální/negativní (Pavel Ryska)
Společnost Kofola ČeskoSlovensko včera po zavření trhu oznámila své výsledky hospodaření za 3. čtvrtletí 2022. Kofole se povedla letní sezóna, když tržby ve 3Q přidaly meziročně 11 % na 2,347 mld. Kč, nicméně růst nutně zpomalil z první poloviny roku (+25,8 %) vzhledem k vysoké srovnávací základně loňského léta. Tržby byly mírně pod naším očekáváním 2,371 mld. a prakticky v souladu s tržním očekáváním 2,344 mld. Kč. Růst tržeb o 11 % však nedokázal vyrovnat pokračující prudký růst nákladů. Přímé náklady ve výrobě vzrostly o 23,3 % na 1,323 mld. Kč, a přestože společnost dokázala tlumit menší nákladové položky (administrativní náklady snížila o třetinu), marže zisku EBITDA se propadla z 25 % loni ve 3Q na 19,7 % letos. Samotný zisk EBITDA pak klesl o 12,4 % r/r na 462,2 mil. Kč, což bylo mírně pod naším odhadem 468,4 mil. a nad konsensem trhu 447 mil. Zisk EBITDA se pak přenesl i na provozní úroveň, která s výsledkem 319,4 mil. (-14,3 % r/r) mírně překonala očekávání trhu 302 mil., ale byla v souladu s naším odhadem 323,2 mil. Čistý zisk 190,6 mil. Kč (-26,7 % r/r) byl níže než náš odhad 219,4 mil. Kč vzhledem k vyšší dani z příjmu, ale byl blízko očekávání trhu 194,3 mil. Kč. Zadlužení čistý zisk/EBITDA činilo na konci třetího čtvrtletí 3,0.
Vedení Kofoly v prohlášení uvedlo, že dlouho očekávaný dopad ekonomické nestability na poptávku spotřebitelů se dostavil v říjnu. Podle přiložené prezentace vzrostly tržby Kofoly v říjnu pouze o 7 % r/r, což vzhledem k opakovanému zdražování znamená, že prodané objemy reálně klesly a růst byl dosažen jen vyššími cenami. Kofola proto sice zopakovala cíl na zisk EBITDA 1,08 – 1,115 mld. Kč pro letošní rok, avšak chce jej splnit u dolního okraje. To podle nás trh očekával. Výsledky hospodaření hodnotíme celkově mírně negativně, neboť zisk EBITDA za 3Q nad očekávání trhu je podle nás tlumen konstatováním zhoršující se poptávky během podzimu. Konferenční hovor společnosti se koná dnes v 10:00 SEČ.
 

mil. Kč

3Q22

r/r

3Q21

oček. 3Q22 J&T

oček. 3Q22 Trh

Tržby

2 347,2

11,0%

2 114,0

2 371,9

2 344,0

EBITDA

462,2

-12,4%

527,5

468,4

447,0

  EBITDA marže

19,7%

-5,3pps

25,0%

19,7%

19,1%

Provozní zisk

319,4

-14,3%

372,7

323,2

302,0

Čistý zisk po minoritách

190,6

-26,7%

260,0

219,4

194,3

Zdroj: J&T Banka, Kofola ČeskoSlovensko; měřítka zisku upravena o jednorázové položky
 
Indexy sentimentu (Petr Sklenář)
Konjukturální průzkumy za listopad sice nezměnily trend z předchozích měsíců, ale i tak měly spíše lehce pozitivní vyznění. Důvěra firem v průmyslu sice opět poklesla, ale stále se drží na solidních úrovních. Indexy sentimentu od ČSÚ celkově naznačují výrazně lepší vývoj než podobné indexy PMI. Ve stavebnictví důvěra firem dokonce vyskočila na 4měsíční úroveň a drží se na nadprůměrné úrovni. Index spotřebitelské důvěry v listopadu korigoval předchozí propad a vrátil se na nejvyšší úrovně za posledních 6 měsíců. Index spotřebitelské důvěry se svou úrovní nachází stále poblíž historických minim, kam propadl v říjnu; v listopadu domácnosti zmírnily své negativní hodnocení ekonomické situace a vlastní finanční situace. Pravděpodobně se pozitivně projevil dopad plošných opatření vlády týkajících se cen elektřiny, která vstoupila v platnost během října.
 
USA
Trhy byly včera zavřeny z důvodu státního svátku (Den díkuvzdání).