PX: 1,222 bodů (+2,7 % d/d); objem: 948 mil. Kč
 
Komentář trhu
První páteční listopadové obchodování na akciových trzích poskytlo investorům alespoň částečný balzám na propady z předchozích dnů. Hlavní evropské akciové indexy po celý den postupně přidávaly a koncem dne se ve většině blížily 3% denním ziskům. Jasným lídrem byly společnosti ze spotřebitelského a surovinového sektoru. Nejmenší zisky si připisovaly zdravotnické firmy. Pražská burza zejména díky bankovním titulům taktéž rostla v průběhu celého dne a nakonec přidala 2,73 % na hodnotu 1 222,15 b. Kometou dne se na pražské burze staly akcie Erste Group (678,6 Kč, +9,63 %), když banka prezentovala kvalitní sadu výsledků za 3Q22 a představila velmi solidní výhled na příští rok. Na opačném pólu se ocitly akcie Pilulka Lékárny (665 Kč, -5 %), přičemž její akcie z historického maxima (letos v lednu na 1 800 Kč) odepsaly již 63 %. Sněmovna v odpoledních hodinách schválila daň z neočekávaných zisků dle návrhu ministra financí Zbyňka Stanjury. Výraznější dopad na obchodování to avšak nemělo. Zobchodovaný objem výrazněji překonal dlouhodobý denní průměr.
 
Banky/ČEZ: Neutrální/negativní (Milan Lávička)
Poslanecká sněmovna v pátek ve třetím čtení schválila daňový balíček, který zahrnuje mimo jiné zdanění mimořádných zisků. Parlament odhlasoval návrh ministra financí Zbyňka Stanjury, který počítá s 60% sazbou této daně po dobu 3 let (2023-2025). Srovnávací základnou je pak zisk let 2018-2021 zvýšený o 20 %.
Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň poslalo do meziresortního připomínkového řízení novelu energetického zákona, který upravuje stropy na prodej elektřiny z jednotlivých zdrojů. Společnosti by měly odvádět 90 % rozdílu mezi stanoveným stropem a cenou, za kterou elektřinu prodají na trhu. Výše stropu pak je v návrhu stanovena na 70 EUR/MWh pro jádro, 180 EUR pro většinu obnovitelných zdrojů a 170, respektive 230 EUR pro hnědouhelné elektrárny podle instalovaného výkonu. Stropy by měly platit od 1. prosince tohoto roku do konce roku příštího.
Schválené parametry daně z mimořádných zisků odpovídají nejnegativnějšímu scénáři, jaký byl doposud zmiňován, nicméně trh s touto variantou již delší dobu počítal, čemuž odpovídá minimální reakce akcií bank i ČEZu v průběhu pátečního obchodování. Zákon ještě musí schválit senát a podepsat prezident. Zmíněné stropy pro jednotlivé zdroje energie pak zatím bereme jako prvotní návrh, který se ještě může měnit. Z našeho pohledu jde celá regulace daleko za rámec schválený Evropskou komisí, v mnoha bodech je přímo v rozporu s tímto nařízením a je pravděpodobné, že se po jejím konečném schválení objeví žaloby a soudní spory ať už ze strany investorů nebo přímo některých zasažených společností.
Z pohledu bank by měl být dopad do hospodaření relativně omezený v řádu jednotek procent očekávaného čistého zisku. U ČEZu bude naopak dopad velmi výrazný, konkrétní výše pak bude do velké míry záviset na finální podobě a implementaci zastropování příjmů, kde stále zůstává mnoho neznámých. S přihlédnutím na mix výrobních zdrojů ČEZu a zmíněných cenových stropů nám vychází průměrná „zastropovaná“ cena v rozmezí 140-145 EUR za MWh, která bude ještě zvýšena o 10 % z rozdílu mezi tržní a zastropovanou cenou. Hlavní neznámou pak zůstává, jak bude zastropování řešit již předprodanou elektřinu a jak se bude určovat (zda je to vůbec možné), za kolik byla prodána výroba z konkrétního zdroje. V kombinaci s daní z mimořádných zisků pak samotné nastavení stropů nemá pro ČEZ až tak zásadní význam, jelikož čím méně odvede z těchto stropů, tím více naopak odvede na mimořádné dani.
 
Daně ČR: Neutrální/negativní (Milan Vaníček)
Vicepremiér a zároveň ministr práce a sociálních věcí Jurečka (KDU-ČSL) v rozhovoru pro tisk uvedl, že není vyloučena aktualizace vládního prohlášení o nezvyšování daní. Konkrétně zmínil, že by mohlo dojít v příštím roce mimo jiné k úpravám daní z příjmů právnických a fyzických osob. Proti by stále měla být ODS, pro kterou je zachování daní ve stávající podobě prioritou. Zvyšování daní vedle aktuálního návrhu na uvalení tzv. daně z mimořádných zisků bychom považovali pro domácí obchodované společnosti za nepříznivou informaci.
 
Erste: Neutrální (Milan Lávička)
Hlavní body konferenčního hovoru k výsledkům za 3Q.
  • Negativní přecenění státem garantovaných úvěrů v Maďarsku se může opakovat i v následujících dvou letech.
  • Očištěné rizikové náklady byly za prvních 9 měsíců okolo 5 b.b. Aby v příštím roce rizikové náklady vzrostly na 35 b.b., muselo by dojít k výraznému nárůstu objemu nesplácených úvěrů ve výši okolo 2 mld. EUR.
  •  Očekávaný růst úrokových výnosů v příštím roce je založen především na růstu sazeb ECB. Růst sazeb o 100 b.b. znamená nárůst úrokových výnosů přibližně o 300 mil. EUR.
  • Z očekávaného 10% růstu čistých úrokových výnosů v příštím roce připadá přibližně 1/3 na rakouské spořitelny.
  • Management očekává v příštím roce výraznější růst mezd vzhledem k letošní vysoké inflaci.
  • Minimální regulatorní požadavek na kapitál CET1 vzroste ze současných 11,26 % na 12,2 % na začátku roku 2024. Nicméně cílovaná úroveň managementem zůstává nezměněna v rozmezí 13,5-14 %.
Z našeho pohledu konferenční hovor nepřinesl nic, co by mělo mít výraznější dopad na obchodování s akciemi, a spíše jen upřesnil či dovysvětlil některé aspekty zveřejněných výsledků.
 
Komerční banka: Neutrální (Milan Lávička)
Komerční banka v pátek odpoledne pořádala konferenční hovor k výsledkům za 3Q, kde mimo jiné zaznělo:
  • Růst ostatních provozních nákladů v příštím roce by měl být ještě o něco rychlejší než letos. I v příštím roce by měl pokračovat pokles počtu zaměstnanců, management zároveň počítá v budoucnu se synergiemi z optimalizace v rámci skupiny KB. Zatímco samotná banka má přibližně 1,6 mil. klientů, celá skupina KB jich má okolo 2,4 mil.
  • Část vytvořených opravných položek souvisí s konzervativním přístupem, když někteří klienti s vysokým zadlužením a/nebo nízkými příjmy byly přesunuti do rizikovější kategorie úvěrů. Podle výpočtů banky by v zátěžovém scénáři zahrnujícím více jak 10% pokles příjmů klientů a růst úrokových sazeb o 200 b.b. bylo ohroženo přibližně 3 % z celkové expozice hypotečních úvěrů.
  • V příštím roce management očekává rizikové náklady v rozmezí 25-30 b.b. Rizika pak jsou především na straně korporátních klientů v souvislosti s vysokými cenami energií.
  • Čisté úrokové výnosy by měly dosáhnout svého vrcholu ve 4Q a následně se stabilizovat. V příštím roce pak banka očekává úrokové výnosy na podobné úrovni jako letos.
Z našeho pohledu bylo vyznění konferenčního hovoru neutrální. Banka se aktivně připravuje na případné zhoršení kvality úvěrů v souvislosti s makroekonomickým vývojem, nicméně zatím žádné známky zhoršení nejsou patrné.
 
Komentář k americkému trhu (Miroslav Nejezchleba)
Akcie na Wall Street si během páteční volatilní seance nakonec připsaly zisky (S&P 500 +1,36 % d/d; 3 770,55 b.), celkově však indexy zakončily týden v červených číslech. Investoři vyprodávali své pozice hlavně po středečním zasedání Fedu, když vzrostly obavy z delšího období restriktivní monetární politiky. Páteční den byl ve znamení měsíčního reportu z trhu práce. Americká ekonomika vytvořila více nových míst (+261 tis.) oproti očekávání, nicméně překvapivý nárůst míry nezaměstnanosti (3,7 %) společně s poklesem míry participace (ekonomicky aktivního obyvatelstva) by mohl naznačovat začátek zpomalování trhu práce a vyvíjet tak postupně tlak na Fed. Pravděpodobnost zvýšení sazeb na prosincové zasedání o dalších 75 b.b. poklesla během dne ze 64 % až na 51,5 %, což výrazně pomohlo rizikovým aktivům a způsobilo mohutné vybírání zisků na dolaru. Pohyb na dluhopisovém trhu byl překvapivě minimální. V čele růstu stály komodity a akcie těžařů. Souhrnné ETF SPDR S&P Metals & Mining si připsalo téměř 9 % a zažilo tak nejlepší den o března 2020.