Bankovní rada České národní banky (ČNB ve čtvrtek podle očekávání zvýšila úrokové sazby o 50 bazických bodů na 5,00 % (2T repo). Ze strany ČNB jde již o sedmé zvýšení sazeb v řadě (kumulativně o 475 bodů) a úrokové sazby jsou na nejvyšší úrovni od listopadu 2001. Hlasování bylo opět tradičně 5:2, tj. 5 hlasů pro zvýšení sazeb o 50 bazických bodů (pravděpodobně Rusnok, Mora, Nidetzký, Holub, Benda) a 2 členové (Michl, Dědek) chtěli ponechat sazby beze změny. Guvernér Rusnok na tiskové konferenci sice naznačil další utahování měnové politiky, ale kvůli velké míře nejistoty se snažil vyhnout konkrétnímu vyjádření.

 

Nejistota měnové politiky ve stínu války na Ukrajině

Válka na Ukrajině a její následky přináší výrazné dopady do inflace, ale i ekonomického růstu a to jak u nás, tak ve zbytku Evropy. Předchozí prognóza ze začátku února se se svými předpoklady stává nyní téměř bezcennou. Ovšem číselné vyjádření dopadů nové situace je zahaleno velkou nejistotou. Původně ČNB čekala vrchol inflace kolem 10 % v březnu a pak inflace měla rychle odeznít. Nyní ČNB očekává, že vrchol inflace bude výše (12-14 %?) a nastane později (v létě?). Ale zásadní rozdíl je v tom, že inflace pravděpodobně zůstane zvýšená delší dobu a rychle neodezní. Podobně ČNB letos čekala domácí růst kolem 3 %, nyní připouští, že i poloviční výsledek bude úspěch. Jasnější výhled bude mít bankovní rada až na dalším zasedání (5. května), kdy dostane k dispozici úplně novou makroekonomickou prognózu.

 

Rozhodnutí v době nejistoty= zvýšení sazeb o 50 bazických bodů

Bankovní rada konstatovala, že vývoj je výrazně proinflační v mnoha směrech. Vedle vyšší inflace doma i v zahraničí, jsou to výrazně vyšší ceny energií a komodit. Také vláda nakonec bude méně škrta v rozpočtu kvůli vyšším výdajům na obranu a uprchlíky. Guvernér Rusnok uvedl, že kdyby rozhodnutí odložili kvůli velké nejistotě, pořád by to bylo nějaké rozhodnutí. Měnová sekce se dnes přikláněla k vyššímu zvýšení sazeb (o 75 bodů), podobně situaci hodnotili i někteří členové bankovní rady. Nakonec výsledkem byl kompromis, tj. zvýšení sazeb o 50 bazických bodů. Potřebu nadměrně zvyšovat sazeb, podle Rusnoka, snižuje i absolutní úroveň sazeb, které jsou již výrazně nad neutrální úrovní (5 % vs 3 %).

 

Bankovní rada se zatím vyhýbá diskuzi o zapojení kurzu

Guvernér Rusnok na tiskové konferenci naznačil, že použití kurzu koruny, jako nástroje k tlumení inflace, není na pořadu dne. Bankovní rada tento nástroj zatím detailně neprodebatovala a i celá ČNB si, podle Rusnoka, musí ještě vyjasnit všechny technické detaily použití takového nástroje. Zatím má bankovní rada pocit, že úrokové sazby mají prostor kam růst a tedy nepotřebují hledat další nástroj. Bude zajímavé, jaký posun u tohoto tématu přinese nová prognóza.

 

Celkové vyznění zasedání ČNB a tiskové konference guvernéra Rusnoka bylo bez větších překvapení. Na dalších zasedání (5. května, 22. června) bude ČNB asi dál zvyšovat úrokové sazby. Velikost zvýšení sazeb ovlivní nejbližší makroekonomická data a nová makroekonomická prognóza. Současně platí, že případné snižování sazeb se v dohledné době, tj letos a na začátku příštího roku, zdá jako nepravděpodobné. Vyšší úrokové sazby v domácí ekonomice budou déle, což finanční trhy už poslední týdny zaceňují.

 

Koruna, kromě přechodných výkyvů, výrazně nereagovala a zůstala na úrovni 24,4 CZK/EUR. Bez výrazné reakce zůstal peněžní a dluhopisový trh. Výnos 5letého státního dluhopisu zůstal na 4,3 %, tj. poblíž 13letých maxim.